Severní vítr nemusí být krutý

Žehnání motorek 2025 – s větrem v zádech

Pamatujete na sobotu 26. dubna? No jasně že jo – jak by ne, celodenní slunce totiž na naše vystoupení vystřídalo trochu chladno (kolik, 4 stupně?). Ale vy, naši věrní, jste to nevzdali. I když foukal vítr a bylo to tak trochu na přímotop a teplý čaj s rumem (správný poměr známe, že ano), dorazili jste – a to někteří až na úplný závěr. Takže vlastně na nás! A za to vám patří obrovský rockový dík! Protože vždycky je pro nás největší odměna to, když z pódia vidíme vaše ruce ve vzduchu, slyšíme vaše hlasivky zpívat naše singly s námi a v neposlední řadě cítit tu energii, kterou nám vracíte.

Ale speciální poděkování míří za tento večer ke Čmelákovi, našemu bývalému basákovi, který neváhal a jako záskok dodal celé akci úplně jiný rozměr. Odehrál s námi celý set jako za starých časů a naservíroval basové linky s takovou chutí, že jsme chvíli měli pocit, že jsme opravdu zažili návrat do minulosti! Čmeláku – za tohle ti děkujeme. Byl jsi nejen nostalgickou vzpomínkou, ale hlavně obrovskou pomocí a my si toho fakt vážíme. 

Rockové padesátiny s větrem, deštěm a náklaďákem

A co ten vítr? Ten se nás držel jako starý fanoušek – a vzal si s sebou i déšť, aby nebyl sám. Ale to nám samozřejmě nezabránilo v tom, abychom si to pořádně užili i na soukromé akci – oslavě krásné padesátky jednoho skalního rockera. Představte si to – chladno, déšť, vítr, ale kolem náklaďáku se rozjíždí taneční jízda, a to bez ohledu nejen na počasí.

Všichni přátelé oslavence, bez ohledu na věk (nebo kondici), vytáhli své rockové kosti na vzduch a déšť, a to bylo pro nás tou pravou odměnou. Ten náklaďák vypadal jak z klipu z devadesátek a atmosféra měla přesně ten punk-rockovej nádech, co máme rádi.

Oslavenci přejeme ještě jednou všechno nejlepší, hlavně hodně zdraví, ať můžeš i nadále pořádat, navštěvovat, ale hlavně přežít dalších pár desítek rockových mejdanů!